Kojení s sebou nese řadu pozitivních vlivů, které prozpívají jak Vašemu miminku, tak Vám osobně.
Úvodem jistě můžeme zmínit skutečnost, že kojení napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím. Odborníci se také shodují na tom, že v případech, kdy se novorozeně ihned po porodu přisaje k prsu matky, často dochází ke stahu dělohy a podpoří se „třetí fáze“ porodu – vyloučení placenty. A to Vás může ochránit před ztrátou velkého množství krve.
Neméně důležitou výhodou kojení je i skutečnost, že přispívá k větší ochraně děti dětí před infekcemi dýchacích i močových cest, záněty středního ucha i střevními problémy. Přirozeně proti alergiím. Tím, že je mateřské mléko ideálním prvním pokrmem, dokáže zabránit i časnému rozvoji alergie na některou ze složek kravského mléka.
Dále kojení potlačuje ovulaci, slouží tedy jako určitá forma antikoncepce, jejíž úspěšnost bývá 98%. Kojení Vám také prodlužuje dobu spánku. Uvádí se, že se v mnoha případech jedná až o 45 minut za den. Potřebujete po porodu zhubnout, kojte! Během jednoho kojení totiž spálíte stejný počet kalorií, jako pří hodinové vyjížďce na kole.
Nejdůležitějším faktorem zůstává fakt, že při kojení se vytváří tak potřebné pouto mezi dítětem a matkou. V okamžiku, kdy se poprvé se svým miminkem setkáte kůží na kůži, zaplaví Vaše tělo hormon „štěstí“ – oxytocin. Ten se vylučuje pokaždé, když se dítě během kojení přisaje na bradavku. Ten pomáhá předcházet další ztrátě krve. Díky tomu je méně pravděpodobné, že budete trpět anémií z nedostatku železa.
Vytváření pouta je také zásadní pro vývoj osobnosti dítěte. Jak uvádí S. Freud, za příznivých podmínek se při kojení utváří povaha optimistická, přátelská. V opačném případě, kdy se kojí nedostatečně nebo vůbec, existuje vyšší pravděpodobnost, že se utvoří povaha pesimistická, podezíravá a závistivá.
Znáte pořekadlo: „Všeho s mírou“? Platí i v této otázce. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje plně kojit do ukončeného šestého měsíce věku dítěte a dále kombinovat kojení s příkrmy alespoň do jeho dvou let. V extrémních případech, kdy kojí matky ještě déle a nedokáží svou ratolest od prsu včas „odtrhnout“, dojde dle Freuda k fixaci na orální oblast a může se stát, že takový člověk bude mít sklony k sebestřednosti, bude vyžadovat nadměrnou pozornost a péči. Tito lidé jsou v dospělosti zvyklí většinou jen přijímat. Proto zlatá střední cesta bude tou nejlepší variantou…